Bývalí atleti berou bojkot OH v Los Angeles stále jako křivdu

Československý olympijský výbor tehdy rozhodl, že půjde za příkladem Sovětského svazu a svou výpravu na letní OH do Los Angeles nevyšle jako odvetu za bojkot OH 1980 v Moskvě. Největší lítost mohla cítit Jarmila Kratochvílová, jež rok před olympiádou vytvořila světový rekord na 800 metrů 1:53,28 minuty, který dodnes platí. "Trochu to již přebolelo, ale nejde to vymazat, nejde na to zapomenout," řekla ČTK Kratochvílová.

Atleti se shodují, že přišli o výjimečnou příležitost získat medaili a zajistit si ještě větší slávu. "Ke mně byl osud ještě milostivý, protože já jsem už olympijskou medaili měla," připomenula v rozhovoru pro ČTK Fibingerová svůj bronz právě z Moskvy. Vždy, když přijdou olympijské hry, atleti si vzpomenou. "V Pekingu jsem na to myslela, protože za to tehdy sportovci vůbec nemohli," upozornila Kratochvílová.

O bojkotu Sovětského svazu se dozvěděla ve vlaku z rozhlasu cestou ze Slovenska, kde byla za lékařem kvůli bolavým zádům. "Ale ještě jsem si říkala, že naděje umírá poslední, i když to bylo děsivé. Když se pak přidávaly další země, byla to už jen otázka času, kdy k tomu sáhne i Československo," uvedla.

Fibingerová se na finále koule žen v Los Angeles dívala v televizi. "Otevřela se flaška whisky a trenéři se tehdy zřídili na žal jako Dáni," vzpomínala Fibingerová. Právě koulařka, tehdejší členka komunistické strany, před pětadvaceti lety bojkot obhajovala, ale to prý byla jiná doba.

"Já jsem si zakázala se k tomu vracet, nemohla jsem si do dalšího života po skončení kariéry odnášet tuto křivdu," vysvětlila držitelka už dvaatřicet let starého světového halového rekordu 22,50 metru. V roce 1984 vyhrála posedmé halové ME, rok před tím kralovala na MS v Helsinkách památným třetím pokusem. Letos v červenci oslaví 60 let.

"S odstupem let a nějakého nadhledu můžu ale říct, i když je mi to líto, že už jsem jinde," zdůraznila Fibingerová. Aktuálně se živí jako manažerka Českého atletického svazu a vlastní pekárnu. "Strašně mě to bolelo, když jsem tam nemohla jet, protože tehdy byla moje profese atletika, ale teď už jsem jinde. Čas všechny rány hojí, nemá smysl odnášet si hořkost do současnosti, to není můj případ. Ale tehdy to bylo nesmyslné," řekla.

Bugár na začátku osmdesátých let házel pravidelně přes sedmdesát metrů a patřil mezi nejlepší diskaře světa. O rok později vytvořil český rekord 71,26 metrů, který dodnes platí. "Stále mě to pořádně štve, protože to bylo zbytečné rozhodnutí. Tehdy jsem byl nejlepší na světě a nemohl jsem tam být. Občas si na to vzpomenu i po tak dlouhé době," prozradil. "Je to člověku líto, ale nedá se nic dělat, jsou to dnes už jenom vzpomínky," povídal. "Ale příští rok je třicet let od Moskvy, tak budeme slavit," vtipkoval s hořkostí v hlase.

Autor: ČTK
www.ctk.cz