Praha - Ivan Horník se vrací na scénu, z níž byl exkomunikován vzhledem ke svému účinkování v korupční aféře. Zatím ve funkci jakéhosi poradce pro strategické záležitosti Jaroslava Starky, bosse příbramského fotbalu. Není to zase tak velké překvapení.

Ani v pro Horníka zlých časech se Starka netajil tím , že jsou s Horníkem stále velkými kamarády. Kdo jiný by mu podle Starky tedy měl pomoci zpět? Jakkoli zákulisní informace hovořily už na jaře o tom, že mostecký klub se vyhrabal ze sestupových vod i díky tomu, že kdysi velmi mocný muž s knírem se začal starat o některé jeho záležitosti. I to mohl být jeden z důvodů, proč se nakonec přestalo ve Spartě uvažovat o Zdeňku Ščasném, jako o eventuální náhradě za Stanislava Grigu, protože pouto mezi ním a Horníkem je pořád dost pevné. Jedna věc je jistá. Horník si svůj první fotbalový trest "odseděl", jak to dopadne s druhým pokračováním, to se teprve uvidí. Tedy z pohledu zákona či fotbalových řádů je "čistý". O morálním a symbolickém významu jeho návratu do velkého fotbalu škoda mluvit. Naskýtá se velká paralela se světem české politiky. Co se stalo, stalo se, jel jsem v tom, ale už o tom nebudeme mluvit, ať se práší za kočárem. Jakou bonitu bude mít český fotbal, vrátí-li se Horník do běžného provozu? Jak se budou brát výsledky Příbrami, tedy topícího se mužstva, když najednou začne vyhrávat? Bude vůbec někdo věřit, že nejde o zákulisní intriky ve starém stylu, ale o zlepšený herní projev zatím ještě Tobiášových svěřenců? Byl bych ale velmi nerad, kdyby se znovu mluvilo jen o Ivanu Horníkovi. Ve své podstatě měl smůlu, že byl napíchnut zrovna jeho mobilní telefon. Kdyby se totéž přihodilo většině ostatních klubových šíbrů, byli by teď na jeho místě oni a jejich jména a způsob komunikace by ozřejmili národu Petr Čtvrtníček s Jiřím Lábusem. Je až komické, když čtu rozhořčené výroky předsedy svazu Mokrého na adresu Starky i Horníka a přitom je obecně známo, že právě Pavel Mokrý v inkriminované době předsedal komisi rozhodčích a delegátů. Tak co si o tom mám myslet? Jaroslavu Starkovi nemůže nikdo mluvit do toho, koho si vybere za spolupracovníka, pokud je tento muž nezatížen nějakým zákazem výkonu činnosti ve fotbalovém prostředí. To je jeho svaté právo. Jeho rozhodnutí se mi nelíbí, je mi proti srsti, ale nemohu mu v něm bránit. Ale český fotbal dostává další ránu do vazu. Jako by jich už nebylo dost a dost.

Sport fotbal Jaromír Bosák