Sloupek Heikkiho Kovalainena: Velká cena Japonska 2007

O samotném závodě bych mohl vyprávět sáhodlouhý příběh, jen vědět, odkud začít! Startovali jsme za safety carem, což bylo dle mého názoru správné rozhodnutí. Postupně se podmínky zlepšily a mohl začít pořádný závod. Vím, že někteří piloti tvrdili, že to bylo nebezpečné, ovšem z mého pohledu se jet dalo. Viditelnost byla samozřejmě špatná a adheze povrchu nízká a proměnlivá, ale na mokru to tak prostě je.

V sobotní mokré kvalifikaci jsme s nastavením vozu tak trochu vsadili na jednu minci - všichni doufali, že se v neděli ráno počasí umoudří. Takže když jsme se druhý den ráno probudili a venku pořád lilo, byla mlha a chladno, měli jsme srdce až v kalhotách. Ale zase se ukázalo, jak už jsem říkal snad tisíckrát, že člověk nemá nikdy nic vzdávat a vždycky být pozitivně naladěn.

Zvolené nastavení ve spojení s mokrými pneumatikami, na nichž jsme jeli celý závod, nakonec fungovalo skutečně dobře, takže jsem se v závěru mohl v přímém souboji utkat s oběma ferrari - a udržet se před nimi. I strategie nám tentokrát vyšla a jak šlo kolo za kolem, závod se vyvíjel dobře. V předchozích dvou závodech jsme ztratili, když jsme vědomě riskovali, takže dnes se to konečně vyrovnalo. Po celém roce a tvrdé práci všech v boxech i v továrně nemůže nikdo tvrdit, že bychom si nezasloužili stát zas na podiu.

Byl to skvělý pocit umístit se na stupních vítězů a poprvé od doby, kdy tyhle závody jezdí dva piloti z naší země, být nejlepším Finem. Kimiho si obrovsky cením a bezpochyby je jedním z nejlepších lidí v našem sportu, takže to bylo skutečně nádherné tam stát s ním - a před ním!

O víkendu nastala docela pikantní situace, když naši otcové proti sobě závodili ve Finsku. Můj otec Seppo v sobotu porazil Kimihi otce Mattiho a potom se společně dívali na náš nedělní závod. Po závodu jsem s tátou mluvil a můj výsledek ho skutečně potěšil.

A co teď? Večírky a oslavy? Ale ne. Za necelý týden se jede další závod a my se musíme připravit, abychom byli perfektní. A to nemluvím jen o vozech, ale i o sobě, takže v následujících dnech mě hledejte v tělocvičně v Tokiu. Doufám, že brzy pro mě stupně vítězů přestanou být něčím neobvyklým a zvláštním, přestože zatím na ně vystupujeme jen zřídka. Určitě jsme v posledních několika týdnech udělali pokrok s vozem a doufám, že se to projeví také v Šanghaji.

Nashledanou

Heikki

Autor: ING