Praha - Stávka administrativních pracovníků v justici, kteří si stěžují na nízké platy, by byla vážným signálem vůči vládě. Na dotazy novinářů to dnes uvedl Pavel Blažek (ODS). Věří, že protesty se mu podaří odvrátit dalším jednáním s ministerstvem financí. "Běžný občan" by stávku na rozdíl například od stávky popelářů či železničářů nepocítil, řekl ministr s tím, že zpomalování soudních řízení zatím nehrozí. Soudcovská unie minulý týden vzkázala, že případnou stávku podpoří. Podporu personálu dnes vyjádřil i místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.
Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun. "Chápu zaměstnance, že nejsou úplně spokojení. Stávka je věc, která by mi příjemná nebyla, nicméně mají na ni samozřejmě právo. Snad k ní nedojde, snad se podaří nají nějaká řešení a také vzájemné pochopení," uvedl Blažek.
Krizový scénář pro případ stávky ministerstvo nemá a podle ministra ani mít nemůže. "Kdyby nám stávkovali policisté - což nemohou - tak to opravdu hrozí zhroucením společnosti. Tohle je stávka, která je v podstatě víceméně manifestační, ale je to vážný signál vůči vládě, že to ti lidí myslí vážně," konstatoval.
"Zpomalování řízení zatím nehrozí, naše justice funguje dobře. Je ale pravda, že kdyby ten aparát začal hromadně odcházet, tak to samozřejmě ty soudy zbrzdí. Asi jako v nemocnicích: kdyby odešly všechny zdravotní sestry, tak to při vší úctě k lékařům bude znamenat, že se nemocnice zastaví," podotkl ministr.
Situace se podle Blažka v jednotlivých regionech liší. "Je pravda, že zejména ve městech, jako je Praha nebo Brno, jsou ty platy prostě nedostatečné," připustil s tím, že u pražského městského soudu je to vážný problém.
Blažek uvedl, že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá. O kolik by si zaměstnanci v justici mohli polepšit po aktuálních jednáních, nechtěl konkretizovat. "Byl bych blázen, kdybych řekl jakoukoliv sumu. Bude to záležet na dohodě s ministerstvem financí a na tvorbě příštího státního rozpočtu," poznamenal.
Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení svých pracovníků - tedy nikoliv soudců, ale například zapisovatelek či pracovníků IT - dlouhodobě. Místopředseda Nejvyššího soudu Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek. "Ministerstvo financí dohodu plní. Ukazuje se ale to, čeho jsem se bál od začátku: nestačí to," řekl dnes Šuk ČTK a Českému rozhlasu.
Situace ohledně justičního personálu podle něj nikdy nebyla tak napjatá - nejzkušenější zaměstnanci odcházejí a reálně hrozí, že některé soudy začnou kvůli personálnímu podstavu kolabovat. Šuk se netají tím, že stávkujícímu personálu by držel z pozice zaměstnavatele palce. "Pokud vstoupí do stávky zaměstnanci klíčoví pro provoz soudu, tak ten soud může doslova zavřít. Nebudou probíhat jednání, třeba ani vazební. Když nám začnou stávkovat IT pracovníci, tak ten soud možná ani nepoběží. Bude to znamenat přinejmenším průtahy, ale může to znamenat taky to, že budeme pouštět lidi z vazby prostě proto, že nebude mít kdo rozhodnout o jejím prodloužení," varoval. Připomněl, že například loni v Chorvatsku stávkovali justiční zaměstnanci poměrně dlouho a úspěšně.
Ministerstvo nyní provádí v justici personální audit. "Doufám, že na jeho základě budeme schopni vyjednat více peněz pro justici, protože ukáže to, co říkáme od začátku - že nám chybí kvalifikovaný, dobře zaplacený střední personál," uzavřel Šuk.
