Míra inflace v eurozóně zůstala na 2,4%, ekonomika EU vzrostla o 0,3%

foto Ilustrační foto - Mince o hodnotě jednoho eura jsou na vlajce Evropské unie.

Brusel - Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně zvýšily o 2,4 procenta. Inflace tak zůstala na březnové úrovni. Ekonomika Evropské unie po stagnaci na konci roku vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,3 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl Eurostat.

Eurostat: Míra inflace v eurozóně v dubnu zůstala na 2,4 procenta

Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně zvýšily o 2,4 procenta, inflace tak zůstala na březnové úrovni. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.

Inflace v eurozóně tak zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta.

Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, v dubnu v eurozóně klesla na 2,7 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci. To podpořilo očekávání, že ECB by v červnu mohla zahájit snižování úrokových sazeb.

Tento měsíc Rada guvernérů ECB na svém zasedání v souladu s očekáváním opět ponechala úroky beze změny. Signalizovala však, že se blíží jejich snížení. Šéfka ECB Christine Lagardeová rovněž naznačila, že eurozóna by se snižováním úroků nemusela čekat na americkou centrální banku (Fed).

Pozorně sledovaná inflace ve službách se v dubnu v eurozóně snížila na 3,7 procenta z březnových čtyř procent. "Toto zpomalení inflace ve službách je tím, co ECB potřebuje vidět, aby snížila sazby," uvedl ekonom Jamie Rush ze společnosti Bloomberg Economics. "Pokud nenastane překvapivý vývoj mezd či vzestup nákladů na komodity, učiní tak v červnu," dodal.

Nejvyšší meziroční míru inflace v rámci zemí používajících euro v dubnu podle odhadů Eurostatu vykázala Belgie, kde se spotřebitelské ceny zvýšily o 4,9 procenta. Nejnižší byla naopak inflace v Litvě, kde ceny vzrostly pouze o 0,4 procenta.

V České republice, která není členem eurozóny, se spotřebitelské ceny v březnu meziročně zvýšily o dvě procenta. Inflace tak zůstala na únorové úrovni. Údaje o dubnovém vývoji inflace Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní 13. května.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v březnu snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta.

Roční míra inflace v zemích eurozóny - v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:

 duben (odhad)březenúnorleden
Eurozóna2,42,42,62,8
Belgie4,93,83,61,5
Estonsko3,34,14,45,0
Finsko0,60,61,11,1
Francie2,42,43,23,4
Chorvatsko4,74,94,84,8
Irsko1,61,72,32,7
Itálie1,01,20,80,9
Kypr2,21,62,12,1
Litva0,40,41,11,1
Lotyšsko1,11,00,61,1
Lucembursko3,03,23,23,0
Malta2,32,73,03,7
Německo2,42,32,73,1
Nizozemsko2,63,12,73,1
Portugalsko2,32,62,32,5
Rakousko3,44,14,04,3
Řecko3,23,43,13,2
Slovensko2,42,73,84,4
Slovinsko3,03,43,43,4
Španělsko3,43,32,93,5

Zdroj: Eurostat

Ekonomika EU po stagnaci vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,3 procenta

Ekonomika Evropské unie po stagnaci na konci loňského roku vzrostla v letošním prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,3 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Meziročně pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo z 0,2 na 0,5 procenta. Mezičtvrtletní růst české ekonomiky byl vyšší než průměr EU.

V zemích eurozóny hospodářství za první čtvrtletí vzrostlo o 0,3 procenta po poklesu o 0,1 procenta. Meziročně ekonomika zemí platících eurem vykázala růst o 0,4 procenta proti růstu o 0,1 procenta v závěru loňského roku.

Česká ekonomika zaznamenala v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o 0,5 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí její růst činil 0,4 procenta. Meziročně pak v prvním kvartálu vykázala růst o 0,4 procenta proti meziročnímu růstu o 0,2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí.

Z jednotlivých členských zemí, za které už jsou údaje k dispozici, zaznamenalo nejvyšší nárůst proti předchozímu čtvrtletí Irsko (plus 1,1 procenta), následované Lotyšskem, Litvou a Maďarskem (všechny plus 0,8 procenta). Švédsko bylo s minus 0,1 procenta jediným členským státem, který vykázal pokles HDP proti předchozímu čtvrtletí.

Rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat.

Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici

(meziročně podle sezonně přepočtených údajů):

 2. čtvrtletí 20233. čtvrtletí 20234. čtvrtletí 20231. čtvrtletí 2024
Eurozóna0,60,10,10,4
EU0,60,10,20,5
Belgie1,31,31,31,3
Česko-0,1-0,60,20,4
Francie1,10,70,81,1
Irsko-0,4-5,7-9,1-4,9
Itálie0,60,60,70,6
Maďarsko-2,1-0,20,51,7
Litva0,80,10,12,9
Lotyšsko-0,30,2-0,10,7
Německo0,2-0,1-0,2-0,2
Portugalsko2,61,92,11,4
Rakousko-1,5-1,7-1,4-1,3
Španělsko2,01,92,12,4
Švédsko**-0,3-1,1-0,2-1,1

Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici

(mezičtvrtletně podle sezonně přepočtených údajů):

 2. čtvrtletí 20233. čtvrtletí 20234. čtvrtletí 20231. čtvrtletí 2024
Eurozóna0,1-0,1-0,10,3
EU0,10,00,00,3
Belgie0,30,30,30,3
Česko0,3-0,80,40,5
Francie0,60,10,10,2
Irsko-0,1-2,5-3,41,1
Itálie-0,20,40,10,3
Maďarsko0,00,90,00,8
Litva-2,30,70,10,3
Lotyšsko2,4-0,1-0,20,8
Německo-0,10,1-0,50,2
Portugalsko0,1-0,20,70,7
Rakousko-1,3-0,30,00,2
Španělsko0,50,50,70,7
Švédsko**-0,8-0,2-0,2-0,1

** Procentuální změna ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vypočtená z kalendářně upravených údajů.

Zdroj: Eurostat

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 17.05.2024 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 17. května 2024

Očekáváme v 21:00 11°C

Celá předpověď