Ohrazenice (Příbram)/Strašice (Plzeňský) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl dnes ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně. Tažní koně dnes předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa.
Fotogalerie
"Letošní výsadby ještě nejsou narašené, ale ty loňské, co jsou zakořeněné, tak tím, jak bylo dva týdny před mrazy velmi teplé období, tak buky, duby i jedle částečně pomrzly a nový přírůst je spálený. Během května se musí znovu olistit. Nezničí je to kompletně, ale omezí letošní přírůsty," řekl Macháček. Podle něj bude navíc špatný semenný rok. "Vypadalo to, že budou krásně kvést duby i buky, měly narašené spousty květů, ale mráz je spálil. Takže příští rok nebude tolik přirozené obnovy a budeme muset počkat na další semenný rok," dodal.
VLS ještě před mrazem předpokládaly, že velké květy dubů a buků pokryjí semeny porosty a příští rok vyraší v lesích spousty semenáčků. U dubu může být další semenný rok klidně až za sedm let, řekl Macháček. Semena vylétají na podzim a na jaře začnou klíčit.
"Je to škoda, protože byly pěkně nakvetlé duby i buky, bylo by hodně semen, ale vypadá to, že všechno pomrzlo. Nebude semenný rok, takže i to přirozené zmlazení a obnova, které my teď v hospodaření preferujeme, budou zase o rok posunuté, protože nebude semenný materiál, který by nalétal do porostů," řekl ředitel hořovické divize VLS David Novotný. Podle něj dub neměl semenný rok už dvě léta a buk čtyři roky.
Mráz podle Macháčka působí zhruba do tří metrů a nejvíce poškodil mladé duby a buky a také stromy na volné ploše. "Koruny na návětrných stranách jsou také spálené, doufejme, že v porostech nebudou tolik," uvedl.
Právě na buky a duby VLS hodně sází. Projektem Life Adapt Brdy chtějí vytvořit stabilnější porosty s bohatou druhovou i prostorovou strukturou, které budou lépe odolávat klimatickým změnám i třeba kůrovci. Po 100 letech by mělo být v Brdech místo současných 80 procent už jen 40 procent smrku a zbytek buk, dub, borovice a modřín, ale i jeřáby a břízy.
"Jehličnanů se mráz téměř nedotkl, kromě jedle, která je na něj citlivá," uvedl Macháček. Modřínům mráz nevadí.
Letošní úroda borůvek zatím není jasná. "Uvidíme, jestli to, co už je nakvetlé, odkvete. Ale je vidět, že listy to moc nespálilo. Ty nakvetlé keříky možná opadají, ale ty, co ještě nebyly, tak tam nějaká úroda ve vyšších polohách bude, ale je to ještě předčasné," dodal. Na podhoubí podle Macháčka neměly mrazy vliv. "Houby jsou teď ještě v klidu, ty potřebují hlavně vlhko," dodal.
Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
První disciplínou byla práce v lesním terénu, tedy zapřáhnout a odtáhnout směrově různě nakácené kmeny po kilometrové trase, podél níž VLS ukazovaly lidem takzvaný podrostní způsob hospodaření, který teď preferují. Ve druhé disciplíně tahali koně na 50 metrech saně svařené z trubek, na které se postupně přidávaly stokilogramové pytle s pískem. Ti nejsilnější utáhli podle terénu 1300 až 1500 kilogramů. Soutěžili chovatelé chladnokrevných koní z celé republiky, kteří se svážením dřeva skutečně živí.
Kočí s tažným koněm obsluhuje nepřístupné terény, tedy mokré lokality a nejprudší svahy. Někteří koně táhli na řetězech jednu kládu, jiné tři. "Není to o čase nebo množství přiblíženého dříví. Je to o tom, jaký vztah je mezi koněm a kočím, jak spolupracují a jak jsou na sebe zvyklí," uvedl Novotný. Kočí vstává ve čtyři ráno, musí se postarat o koně, nastrojit ho, vyrazit do lesa na těžkou práci. Je celý den na nohou a chodí za koněm. Když se vrátí domů, musí zvíře vyčistit, nakrmit a ustájit.
"Pracuji s koňmi každý den. Mám jich víc a střídám je," řekl Pavel Rittich z karlovarského závodu VLS. Objem denně "vytahaného" dřeva záleží na vzdálenosti, na síle dřeva. "Může to být šest kubíků, ale i dvacet. U nás na Doupově jsou kopce, kameny, ale dneska je to sranda. I když tady je to dálka, většinou to taháme do 300 metrů. Pak už se to nevyplatí a je to na traktor," řekl.
Podle Ritticha jsou v ČR tři chovatelsky uznaná chladnokrevná plemena - českomoravský belgik, slezský norik a český norik. "Začíná se s nimi ve 2,5 až třech letech se slabším dřevem, postupně se jim přidává. Až kolem pátého roku zastanou těžší práci. A může tahat třeba do dvaceti, když se s ním bude zacházet rozumně, bude dobře krmený a žít v dobrých podmínkách," uvedl.
Podle sedmapadesátiletého kočího VLS Milana Jury, který přibližuje dříví v Brdech od roku 1996, byla dnešní trať dlouhá a blátivá. "Ale od toho ty koně jsou. Jsou speciálně vyšlechtění a mají stavbu těla na tahání těžkých břemen a na orání v poli," uvedl Jura, který pracuje s koňmi odmala a podědil to po otci a dědovi. Podle něj bude díky směřování k přírodě blízkému hospodaření potřeba víc "koňáků". "Lidí i koní je dost, i mladí to dělají, ale chodí jenom občas. Mechanizace se všude nedostane. Vyvážečka váží 20 tun, ale kůň jen sedm nebo osm metráků. Nezláme nic a je šikovný i na slabé porosty po kůrovcové kalamitě. Je to opravdu nejšetrnější způsob přibližování dřeva, co kdy existoval," řekl Jura.
Podle rozhodčího Jana Loudy, který stejnou práci začal dělat už před rokem 1989 a zůstal u ní 30 let, se hodnotí tah a chod koně, jak ho kočí vede, ustrojenost a kolik toho táhne. "A hlavně, jak se kůň v lese chová, tedy jestli poslouchá kočího, jestli je veden na jedné nebo dvou opratích. Tady jsou všechno výborní kluci, všichni by měli být první," řekl. Podle něj to není práce na zbohatnutí, ale uživit se tím dá.
VLS akci využily také k propagaci svého projektu Life Adapt Brdy. Podle ředitele VLS Romana Vohradského je cílem vytvořit stabilnější porosty s bohatou druhovou i prostorovou strukturou, které budou lépe odolávat klimatickým změnám i třeba kůrovci. "Tak velké území o 22.600 hektarech, jako má náš hořovický závod, se nikde v republice nepřipravuje," řekl Petr Macháček, technik VLS pro Life Adapt Brdy. Po 100 letech by mělo být v Brdech místo současných 80 procent už jen 40 procent smrku a zbytek buk, dub, borovice a modřín, ale i jeřáby a břízy. "Bude se odtěžovat pouze přírůst a umožňovat přirozená obnova a přeměna na bohatě strukturované lesy," dodal.
