Trvalo to dlouho, konkrétně od roku 1943, kdy se naposledy dočkalo slávistické fotbalové obecenstvo takového zázraku, jako je obhájení mistrovského titulu. Tentokráte se definitiva stvrdila na stadionku žižkovské Viktorie, která se po porážce na domácím hřišti na dotek přiblížila druhé lize. Zkrátka se během utkání dalo dohlédnout na oba póly ligové tabulky. Pan Načeradec jásá, pánové Habáskové propadají černým myšlenkám a jejich čelo je krabaté vráskami.

Pravda je, že rozdíl mezi oběma týmy byl příliš velký. Slavia hrála, především v prvním poločase fotbal, Žižkov se musel spokojit s kopanou. Teprve, až když slávisté začali myslet na oslavy a ubrali velké desítky procent z výkonu, dostali se Viktoriáni ke vstřelení čestného gólu a některým dalším slibnějším akcím. Ani tak ale nebyla korunovace sešívaných v ohrožení byť jen na jedinou vteřinu. Přes velmi průměrné jaro, korunované vyřazením v poháru od druholigového Slovácka, asi nikdo nepochyboval, že Slavia opět stane na nejvyšším ligovém stupínku. Nic na tom neměnily ani takové excesy jako porážka na Kladně. Body nahrané z podzimu, kdy červenobílí předváděli bezesporu nejlepší fotbal na území České republiky, bohatě stačily na bezpečný odstup od všech eventuálních konkurentů. To vše násobené tím, že všichni ti, o kterých se dalo uvažovat jako o možných pronásledovatelích, ztráceli ve vzájemné shodě. Přes všechny tyto výhrady je třeba říci, že slávistický tým jednoznačně patří na první místo. Stačí se podívat na statistiky nastřílených či obdržených branek a na přímé konfrontace s dalšími kluby domácí špičky. Měřítkem toho, co slávisté dokázali v letošním ligovém ročníku nebude samotný mistrovský titul. Spíše to, co předvedou v kvalifikaci Ligy mistrů. Pro celý český fotbal by bylo jenom dobře, kdyby se oba čeští zástupci prodrali do základní skupiny. Jenže to chce mít po ruce silný kádr a otázkou je, jak bude Jarolímův tým vypadat po letní přestávce. Určitě odejde zase několik hráčů. Skoro najisto bych sázel na odchody Marka Suchého a Dušana Šventa, hostování končí Pavlu Fořtovi a to zdaleka nemusí být všechno. Kdo nahradí osvědčené opory, to je ve hvězdách. Příliš borců, schopných obstát v konfrontaci s vyspělou evropskou třídou česká nejvyšší soutěž nenabízí. A když, tak nebudou mateřské kluby slyšet na přestup do mužstva konkurenta. Nějak si nedovedu představit, že třeba Mladá Boleslav pustí do Edenu Papadopule či Chramostu, Liberec Keriče... Možná tak Žižkov Naumova. Zkrátka hráče Slavie čekají oslavy, management by už teď měl začít tvrdě pracovat. Jinak bude konfrontace s Evropou dost neveselý příběh.

Sport fotbal Bosák

Reklama