Ve čtvrtek 25. dubna 2024 se v Praze koná tisková konference: Prevence a dostupnost péče o srdce a kardiovaskulární systém nejen pohledem onemocnění HCM. TK moderuje Jakub Železný.
Hypertrofická kardiomyopatie (HCM) je dědičné onemocnění, při kterém dochází ke zvětšení (hypertrofii) srdečního svalu. Každý rok se vyskytnou dva až tři nové případy na 100 tisíc lidí. HCM se může projevit již v kojeneckém věku, ale obvykle příznaky nastupují až ve věku mezi 30 a 50 lety. TK bude zahájena v 10:00.
Dotazy můžete pokládat přes aplikci Sli.Do: #Srdce2504
Témata:
• V čem je onemocnění HCM nebezpečné?
• Jak se v Česku přistupuje k jeho diagnostice a léčbě srdečních chorob?
• A naslouchají Češi rytmu svého srdce nebo na svůj výjimečný sval zapomínají?
Vystoupí:
• prof. Aleš Linhart, přednosta II. Kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze
• prof. Miloš Táborský, Ph.D., přednosta I. interní kliniky - kardiologické, LF UP a FN Olomouc
• Mgr. Kristýna Čillíková, místopředsedkyně České asociace pro kardiovaskulární onemocnění
• Milan Kekeňák, pacient s kardiovaskulárním onemocněním (HCM)
• Pavel Šporcl, houslový virtuóz, pedagog
Obezita, kouření, cukrovka, nedostatek pohybu i vyšší věk dožití jsou příčinami častého výskytu kardiovaskulárních onemocnění v Česku. V evropském srovnání si Česká republika stojí špatně i v četnosti úmrtí na nemoci srdce. Kardiologové proto připomínají lidem, aby mysleli na zdravý životní styl a nepodceňovali ani preventivní vyšetření nejdůležitějšího svalu.
„Vysoká úmrtnost v porovnání s jinými zeměmi EU je daná zejména rizikovými faktory, k nimž česká společnost inklinuje – kouření, špatná dieta, nedostatek pohybu. Dospělý člověk by se měl alespoň 150 minut týdně věnovat aerobní fyzické aktivitě. Víme, že polovina lidí to nedělá,“ uvedl přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. Aleš Linhart.
„Odborná společnost usiluje o co nejlepší organizaci péče, v čemž nás zvláště v některých krajích limituje personální kapacita. Například v Karlovarském kraji je to 1,9 lékaře na sto tisíc obyvatel. Naším aktuálním cílem je například existence regionálních specializovaných center. Zároveň však platí, že prvním krokem k dostupnosti a kvalitě péče je prevence. Ta začíná jednak zodpovědným přístupem každého jedince, a pak také u praktických lékařů,“ dodal prof. Linhart.
Některá onemocnění srdce jsou vrozená a jejich projevům se nelze vyhnout ani zdravým životním stylem, mohou se projevovat zvětšením srdečního svalu, hypertrofií.
„Riziko u vrozených srdečních vad je v tom, že se mohou projevit i neočekávaně, například u aktivních sportovců nebo u lidí, kteří se cítí zcela zdrávi. Proto je nutné na srdce myslet například při pravidelných preventivních prohlídkách,“ podotkl prof. Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické, LF UP a FN Olomouc.
Doporučení, jak se starat o srdce, informace o různých diagnózách i poradenství nabízí lidem Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO). „Snažíme se pomáhat mimo jiné lidem se vzácnými diagnózami, což jsou i různé druhy kardiomyopatií. Umožňujeme jim sdílet zkušenosti, propojujeme je s odborníky, dodáváme jim ucelené a relevantní informace, šíříme osvětu,“ popisuje činnost pacientské organizace její místopředsedkyně Mgr. Kristýna Čillíková.
K lepšímu povědomí o tom, že srdce potřebují pozornost, se rozhodl přispět také houslový virtuóz MgA. Pavel Šporcl. „Život umělce je v mnoha ohledech hektický. S postupujícím věkem vnímám, že je potřeba věnovat větší pozornost tomu, abych nevypadl z rytmu nejen při hraní. Proto mi dává smysl upozorňovat na rizika výskytu srdečních vad a připomínat lidem, že mají myslet na svá srdce,“ míní populární houslista.
