Praha – Tornáda jsou nedílnou součástí počasí v České republice a v průměru meteorologové zaznamenají jedno až tři tornáda ročně. V posledních dvou letech po silném tornádu na jižní Moravě bylo odhaleno tornád více, ale spíše než klimatická změna mají na počet zaznamenaných tornád vliv média, uvedl v rozhovoru s ČTK meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
V ČR a ani jinde na světě podle něj neexistuje žádný přístroj, který by dokázal změřit nebo zjistit výskyt tornáda. A proto jsou zprávy o tornádech závislé na hlášení veřejnosti a průzkumu škod. Meteorologové se v posledních dvou letech rychle dozvěděli i o těch nejslabších tornádech, které se v Česku vyskytly.
Rozdíl ve směru a rychlosti větru meteorologové označují jako střih větru. Horizontální střih větru znamená, že se mění rychlost a směr větru v ploše, vertikální střih větru představuje změnu směru a rychlosti větru s výškou. "Pro silné bouře, supercely a i pro tornáda je důležitý velký střih větru, protože vyvolává tendenci vzduchu rotovat. Vertikální střih větru vyvolává tendenci větru rotovat s horizontální osou, horizontální střih větru vytváří tendenci vzduchu rotovat s vertikální osou," řekl Zacharov.
Silná tornáda vznikají ve spojení s bouřemi, kterým se říká supercely. „To jsou mohutné bouře, které vznikají v prostředí se silným vertikálním střihem větru. Silná supercela si někdy může při zemi vytvořit dostatečné množství rotace, aby vytvořila tornádo. Celý postup vytvoření tornáda je ovšem pro bouři tak složitý, že zdaleka ne každá supercela tornádo vytvoří," popsal meteorolog. Příkladem mohou být supercely, které prošly jižní Moravou 24. června 2021, kdy se supercel vyskytlo hned několik, ale pouze jedna vytvořila silné tornádo. V České republice se každoročně vyskytne několik desítek supercel, silná tornáda se ale vyskytují velmi výjimečně. Ani ve Spojených státech, kde se vyskytuje mnoho supercel i tornád, nedokážou předem rozlišit, která supercela tornádo vytvoří, a která ne.
"Slabá tornáda vznikají v prostředí, kde je již předpřipravená vertikální rotace vzduchu, tedy v prostředí s výraznou horizontální změnou rychlosti a směru větru. Bouře, která se vyskytuje nad takovým rozhraním, může někdy sesbírat dostatečné množství rotace, aby vytvořila tornádo," řekl Zacharov.
Pro všechna tornáda je podle Zacharova důležitá vyšší rychlost větru a její prostorové změny v atmosféře. "Klimatická změna sice přináší častější bouře, rychlost větru ale neposiluje, zdá se spíše, že proudění vzduchu lehce utlumuje," uvedl. Ze statistiky tornád ve Spojených státech vyplývá, že lehce ubývá dní, ve kterých se tornáda vyskytnou, což odpovídá slabému útlumu větru. "Naopak ale ve dnech, kdy se vyskytnou díky silnému střihu optimální podmínky pro vznik tornád, může díky vyššímu počtu bouří vzniknout i více tornád. Tyto dva protichůdné příspěvky tak nechávají počet tornád rok od roku vyrovnaný," míní Zacharov.
Problémem, který může klimatická změna přinášet prostřednictvím tornád, může ale být geografická změna. Ve Spojených státech pozorují mírný posun oblastí s nejčetnějšími tornády směrem na východ, který je lidnatější, a tak mohou tornáda působit vyšší škody na majetku i lidských životech. V ČR potažmo v Evropě se ovšem podobné statistiky vytvářet nedají, neboť výskyt tornád je zde podstatně nižší.
