Gazprom vykázal za loňský rok čistou ztrátu 629 miliard rublů

foto Petrohrad, Rusko: Na této ilustrační fotografii logo Gazpromu na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru 2022.

Moskva - Ruský plynárenský gigant Gazprom se v loňském roce propadl do čisté ztráty 629 miliard rublů (161 miliard Kč). V roce 2022 ještě hospodařil s čistým ziskem 1,2 bilionu rublů. Dnes to s odkazem na sdělení firmy napsala agentura Reuters. Na výsledku se negativně projevilo mimo jiné i snížení prodeje plynu do Evropy o více než polovinu. Analytici, které oslovila agentura Interfax, odhadovali, že společnost vykáže zisk 447 miliard rublů. Pro podnik je to první ztráta za více než 20 let.

Vývoz plynu z Ruska do Evropy, která bývala jeho hlavním exportním trhem, prudce poklesl kvůli politickým důsledkům konfliktu na Ukrajině. Gazprom má monopol na dodávky plynu do zahraničí a stal se nejcitelnější obětí západních sankcí. Firma se také zapojila do rozsáhlého programu dodávek zemního plynu místním domácnostem.

Dnes Gazprom podle Reuters uvedl, že v roce 2023 utrpěl čistou ztrátu z prodeje 364 miliard rublů. V roce 2022 dosáhl zisku 1,9 bilionu rublů.

Celkové tržby společnosti loni klesly na 8,5 bilionu rublů z 11,7 bilionu rublů v roce 2022.

Podle výpočtů agentury Reuters se dodávky zemního plynu od Gazpromu do Evropy v roce 2023 propadly o 55,6 procenta na 28,3 miliardy metrů krychlových. Gazprom nezveřejňuje vlastní statistiky vývozu od začátku roku 2023.

"Celoroční hrubý provozní zisk EBITDA ve výši 7,2 miliardy dolarů (168 miliard Kč) byl nejhorší za posledních 22 let, od doby, co společnost v roce 2002 vykázala 7,6 miliardy dolarů," uvedl analytik Ronald Smith z moskevské makléřské společnosti BCS Global Markets.

Výsledky poukazují na dramatický úpadek Gazpromu, který byl od rozpadu Sovětského svazu jednou z nejmocnějších ruských společností, často využívanou jako páka při řešení sporů se sousedy, například s Ukrajinou a Moldavskem. Podle analýzy Reuters představuje loňská ztráta první roční ztrátu Gazpromu od přelomu 90. let a začátku nového tisíciletí, kdy firmu v roce 2001 převzal spojenec prezidenta Vladimira Putina, Alexej Miller.

Společnost, která nyní sídlí v Petrohradě, utrpěla koncem 90. let velké ztráty poté, co se zadlužila v cizích měnách. Tento dluh se posléze v rublovém vyjádření nafoukl v důsledku finanční krize v roce 1998.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 17.05.2024 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 17. května 2024

Očekáváme v 14:00 15°C

Celá předpověď