Berlín - Z členství v teroristické organizaci a z přípravy vlastizrádného aktu se ode dneška před soudem ve Stuttgartu zodpovídá devět lidí, kteří podle státního zastupitelství chystali v Německu převrat. Začal tak první z procesů se členy extremistické skupiny Říšští občané kolem potomka šlechtického rodu Heinricha XIII. Prinze Reusse, který podle obvinění plánoval násilně převzít moc nad Německem. Další dva procesy s dalšími 18 lidmi včetně Prinze Reusse začnou později v květnu a červnu ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově. První verdikty lze očekávat v roce 2025.
Mamutí proces či jeden z největších procesů v dějinách spolkové republiky, tak o začínajících soudech informují německá média. To, že nynější proces patří k těm největším v historii poválečného Německa, řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizní a rozhlasovou stanicí SWR i mluvčí vrchního zemského soudu ve Stuttgartu Lars Kemmner. Poznamenal, že akta k případu tvoří 700 šanonů s celkem 400.000 listy. Samotná obžaloba má přes 600 stránek, zkrácená verze pro přednesení pak 33 stránek.
Dnešní úvod procesu, který byl vyhrazen pro čtení obžaloby, doprovázel mimořádný zájem médií i veřejnosti. Kvůli frontám před justičním palácem začalo stání s více než hodinovým zpožděním. Začátek soudu a pozadí celé kauzy je od rána jedním z hlavních témat německých zpravodajských televizí.
Před soudem ve Stuttgartu, který se soustředí na vojenské křídlo spiklenců, stojí například muž, který při domovní prohlídce střílel na zasahující policisty z poloautomatické útočné pušky. Dva policisté tehdy utrpěli zranění.
Skupina v čele Prinzem Reussem, která se hlásila k hnutí Říšských občanů neuznávajících existenci spolkové republiky, chtěla podle vyšetřovatelů zaútočit na Spolkový sněm, zadržet poslance a popravovat nepřátele. Pučisté měli připravené politické vedení, které se opíralo o vojenské křídlo. Právě ozbrojená část skupiny by zajistila s pomocí násilí moc politickému vedení, které by se opíralo o zhruba tři stovky vojensky organizovaných regionálních svazů.
Proti pučistům, mezi kterými jsou někdejší důstojník a výsadkář Rüdiger von Pescatore nebo někdejší poslankyně za pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD) a soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová, policie zakročila v prosinci 2022. Razie se tehdy konaly nejen v Německu, ale také v Rakousku a Itálii.
Obviněné, kteří se označovali za Vlasteneckou unii (Patriotische Union), spojoval odpor k současnému demokratickému zřízení, zastávali rovněž různé spiklenecké teorie. Jako k zastřešující ideologii se hlásili k hnutí Říšských občanů, které trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871. K hnutí se podle kontrarozvědky hlásí v 84milionovém Německu asi 21.000 lidí.
