Helsinky - Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici NATO s jeho hlavním protivníkem - Ruskem. Nad hlavami hučí helikoptéry i drony a kolem roste nový plot, místy vysoký téměř čtyři metry, s ostnatým drátem nahoře a nepřetržitým elektronickým dohledem. Nová opatření mají Finsko chránit před stále agresivnějšími ruskými operacemi. Ty zahrnují vlny migrantů, které podle Helsinek v posledních měsících vyslala Moskva, aby zahltily odlehlé hranice země, napsal The Wall Street Journal (WSJ).
Finsko se domnívá, že příliv migrantů, jenž pokračuje i poté, co loni uzavřelo své hranice s Ruskem, je součástí hybridní války, kterou Moskva vede s cílem zastrašovat a testovat finské bezpečnostní služby po loňském vstupu severské země do NATO. Rusko od té doby avizovalo, že podél hranic obnoví sovětské vojenské okruhy. Někteří Finové se také domnívají, že Moskva stojí za záhadným říjnovým přerušením plynovodu a telekomunikačního kabelu v Baltském moři. Kromě toho se Finsko brání kybernetickým útokům a dezinformacím, které podle něj připravuje Rusko.
"Po celá desetiletí jsme uvažovali o mírové a válečné době jako o oddělených (obdobích)," řekl finský poslanec Jarno Limnéll, jenž dlouhodobě varuje před ruskou hrozbou pro Finsko. "Hrany těchto konceptů se pomalu rozostřují (a objevují se) odstíny šedi mezi mírem a válkou. To je nový normál v soužití s Ruskem," dodal.
Vztahy Finska s Ruskem dlouho formovala z velké části takzvaná zimní válka v letech 1939 až 1940, kdy Finsko drtilo špatně vybavené sovětské jednotky. Příběhy o tom se předávaly několika generacím Finů. Válka skončila tím, že Finsko výměnou za zachování své nezávislosti postoupilo sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi rozsáhlá území na východě země.
Finsko, které má s Ruskem 1335 kilometrů dlouhou hranici, od té doby udržovalo ve vztazích s mnohem větším sousedem křehkou rovnováhu. Úzkostlivě se vyhýbalo politice nebo akcím, které by Rusko mohlo považovat za hrozbu, ale také bránilo Moskvě, aby se k němu přiblížila příliš. Politika, které se během studené války přezdívalo "finlandizace", se stala symbolem pro přizpůsobení se malého státu větší zemi v zájmu zachování nezávislosti. Vstupem do NATO však Finsko radikálně revidovalo politiku vůči Rusku, přičemž Moskvu označilo za svého hlavního protivníka.
Zhruba 5,5milionové Finsko na rozdíl od řady evropských armád vždy zachovávalo všeobecnou brannou povinnost pro muže a každoročně vycvičí přibližně 20.000 branců. Po dlouhá léta se jeho síly cvičily společně s NATO, takže vstup do aliance byl relativně bezproblémový. Země se přitom pyšní schopností bojovat v zimě a disponuje ohromnými dělostřeleckými schopnostmi.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Finsko zvýšilo vojenské výdaje, navýšilo rozpočet na obranu na více než dvě procenta a pořídilo si americké raketové systémy, izraelské protitankové systémy i systémy protivzdušné obrany. Země se chystá rozmístit stíhačky F-35, které obdrží od USA, na základnu jen něco málo přes 160 kilometrů od hranic s Ruskem.
Změna v politice vůči Rusku se projevila i minulý měsíc, kdy po dvou šestiletých funkčních obdobích skončil ve funkci prezident Sauli Niinistö, jenž byl znám častými schůzkami se svým ruským protějškem a opatrným přístupem k Moskvě. Nový prezident Alexander Stubb naznačil otevřenost ke zrušení dlouholetého finského zákazu přepravy jaderných zbraní přes své území, neboť země plně přijímá nové členství v NATO a jeho politiku jaderného odstrašení.
Ruský prezident Vladimir Putin den před Stubbovou inaugurací prohlásil, že Moskva znovu zřídí dva vojenské okruhy podél hranic s Finskem, "aby neutralizovala hrozby spojené s posledním rozšířením NATO". Tyto okruhy byly zrušeny v rámci dohody mezi Ruskem a Západem po skončení studené války. Ruské síly, které tam byly přiděleny, jsou nyní nasazeny do ruské války na Ukrajině. Moskva se mezitím podle finských úřadů zaměřuje na hybridní formy agrese.
"Teď máme s Ruskem nepřátelské vztahy, a to je velké riziko, možná ne v krátkodobém, ale v dlouhodobém horizontu," řekl Heikki Talvitie, dlouholetý diplomat, jenž působil jako velvyslanec v Moskvě během rozpadu Sovětského svazu. "Věci se změnily, je to existenční," dodal.
Loni v říjnu byl přerušen plynovod a telekomunikační kabel na dně Baltského moře mezi Finskem a Estonskem. Finské úřady z toho obvinily čínskou nákladní loď. Ovšem vztahy Helsinek s Moskvou jsou natolik nestabilní, že mnozí z incidentu přesto viní Rusko. Vyšetřování pokračuje.
Mezitím se jako sněhová koule zvětšoval proud migrantů, kteří přicházeli z Ruska. Situace kulminovala ke konci roku, kdy během 30 dnů mezi listopadem a prosincem hranice s Finskem překročilo téměř 1000 lidí. Finsko obviňuje ruské úřady z toho, že naváděly migranty ze Sýrie, Iráku a Somálska, kteří se vydávali k finským hranicím pěšky nebo na kolech. Helsinky v listopadu uzavřely hranici s Ruskem na dobu neurčitou, ale desítky lidí stále pronikají dovnitř, překonávajíce sníh a zamrzlé bažiny. Tisíce jich čekají v Rusku na překročení hranice.
Podle Limnélla po internetu kolují obrázky - upravené umělou inteligencí a podle něj šířené Rusy - které ukazují, jak jsou migranti ve Finsku vřele vítáni, a zdůrazňují štědrou sociální podporu, která tam na nově příchozí čeká. Rusko během zimy podle finského poslance také rozpoutalo řadu kybernetických útoků na finskou centrální banku, daňový úřad nebo univerzity. "Nevidíme žádné známky toho, že by Rusko měnilo své chování. Naopak, informace, které jsme obdrželi, potvrzují naše hodnocení, že Rusko pokračuje v hybridní operaci," uvedla letos ministryně vnitra Mari Rantanenová.
Finsko mezitím pokračuje s výstavbou hraniční zdi vybavené 24hodinovým kamerovým systémem. Pohraniční stráž provádí pravidelné kontroly podél nově položených silnic, které vedou souběžně s hranicí. Uzavření hranice a zvýšená ostraha přitom poškodily východofinský příhraniční region, který byl už bez toho jedním z nejchudších v zemi. Místní podniky, které se staraly o ruské turisty, přicházejí o jeden milion eur denně. Uzavření hranice také zastavilo dovoz levného dřeva z Ruska.
Potřeba armády monitorovat východní Finsko citlivým radarem zkomplikovala plány na výstavbu tamních větrných elektráren, uvedl šéf regionu Jižní Savo Pentti Mäkinen. "Malé podniky přišly téměř o všechno a v současné době čelí velmi vážným problémům," dodal. Šestasedmdesátiletý Teuvo Maksimainen na nejvýchodnějším místě Finska řekl, že sleduje, jak region v důsledku uzavření hranic pomalu přichází o obyvatele a podniky. Je to však podle něj cena, kterou Finové musí zaplatit. "Už nemáme na výběr, tohle je Rusko, se kterým žijeme," prohlásil.
