Brusel - Pro Českou republiku je z hlediska vývoje konkurenceschopnosti EU a jejího vnitřního trhu podstatné snižování byrokracie, rozvoj vysokorychlostních železnic a zlepšení podmínek pro malé a střední podniky. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to novinářům řekl český premiér Petr Fiala.
Prezidenti a premiéři sedmadvaceti členských zemí EU se na více než sedmihodinovém jednání ve druhý den summitu zaměřovali na otázku konkurenceschopnosti a prosperity unie ve světle geopolitického napětí, rychlých digitálních inovací a tváří v tvář asertivnějším ekonomickým partnerům i oponentům.
Podněty vycházely ze zprávy bývalého italského premiéra Enrika Letty, jehož evropští lídři loni pověřili sestavením návrhů potřebné proměny evropského trhu.
"Vedli jsme zajímavou diskuzi, na kterou však musí navázat konkrétní kroky," uvedl Fiala. Přijatelné pro českou stranu podle něj nebyly "návrhy, které šly směrem ke sjednocování některých typů daní". Česko podle zdrojů ČTK obeznámených s průběhem jednání nebylo jedinou zemí, která podobné podněty vznášela - řada dalších států měla výhrady vůči harmonizaci pravidel insolvencí firem; harmonizace daní právnických osob by podle Česka a Irska mohla vést k oslabení menších států v unii, uvedly zdroje ČTK.
"Debata byla dobrá a jde správným směrem. Bezpečnost a konkurenceschopnost mají být prioritou dnešní Evropy," dodal po skončení summitu Fiala.
Lídři EU projednali možnosti posílení konkurenceschopnosti unie
V Bruselu dnes skončil mimořádný summit Evropské unie, informovala mluvčí předsedy Evropské rady Ecaterina Casingeová. Lídři druhý den vrcholné schůzky věnovali zhruba sedm hodin jednání tomu, jak zajistit konkurenceschopnost a prosperitu Evropské unie ve světle geopolitického napětí, rychlých digitálních inovací a tváří v tvář asertivnějším ekonomickým partnerům i oponentům.
Česká republika a s ní nejméně 14 dalších států měly dnes výhrady vůči části návrhu závěrů z jednání, která se týkala většího sjednocení kapitálových trhů jednotlivých členských zemí. V této části totiž bylo mimo jiné zmíněno, že by se EU měla zabývat harmonizací korporátních daní, což pro ČR znamená daní právnických osob. To by podle Česka, ale i Irska mohlo vést k oslabení menších států v unii, i proto s tím nesouhlasily, uvedly zdroje ČTK.
Jiným zemím zase vadilo možné sjednocení práva ohledně provádění bankrotů v Evropské unii. Třetí největší výhradou části členských států byla možnost, že by byl dohled nad kapitálovými trhy přenesen na úroveň EU. Požadovaly proto, aby byly tyto formulace v závěrech z jednání ještě upraveny.
V jádru dnešní části summitu byla zpráva, kterou vypracoval bývalý italský premiér Enrico Letta. Na téměř 150 stranách představil sérii opatření, pomocí kterých podle něj mohou evropští lídři zajistit evropskému bloku do budoucna větší prosperitu a bezpečnost. Dosáhnout toho podle Letty mohou prostřednictvím většího sjednocení finančních trhů, digitální komunikační infrastruktury i fyzické infrastruktury, například vysokorychlostních železnic, a zajištěním dostupnějších energií. Letta rovněž navrhuje zlepšit spolupráci příhraničních regionů, například aby bylo pro občany v nich žijících snazší nalézt práci v sousední zemi.
Italský expremiér, který se dnešního jednání osobně zúčastnil, zdůraznil, že jeho návrhy nejsou "biblí", ale pouze sérií opatření, z nichž si unijní lídři mohou vybrat.
Dnešní vrcholné jednání bylo posledním před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Letta vyzval i nadcházející unijní summity, aby pokračovaly v práci na budoucí podobě jednotného trhu. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země se ujme předsednictví Rady EU od července, podle zdrojů ČTK obeznámených s průběhem jednání uvedl, že Maďarsko bude v této agendě pokračovat.
