Praha - Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18.900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou dnes v úvodním kole projednali poslanci. Kvůli rušení zaručené mzdy v soukromém sektoru si chtějí odbory stěžovat Evropské komisi. Opoziční hnutí ANO i SPD neuspěla s návrhem vrátit vládě předlohu k dopracování. Někteří opoziční řečníci vyjadřovali obavu z toho, že vládní koalice do ní bude chtít vložit možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu.
Fotogalerie
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před poslanci v reakci na obavy ohledně výpovědi bez důvodu řekl, že opoziční řečníci mluví dlouze o tématu, které v předloze není.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková návrh na vrácení vládě zdůvodnila tím, že vládní návrh valorizace je neurčitý a umožňuje různé způsoby realizace. Stínový ministr práce ANO Aleš Juchelka řekl mimo jiné, že mechanismus automatického zvyšování minimální mzdy je podle něj pomalý. Výhrady měl i k rušení zaručených mezd v soukromém sektoru a poukazoval mimo jiné na pokles reálných mezd v důsledku inflace. Nelíbí se mu také to, že ve veřejné sféře zůstanou místo osmi jen čtyři úrovně zaručeného platu.
Juchelka varoval před případnou snahou některých koaličních poslanců vložit do zákoníku výpověď ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu. Zaměstnavatelé by tak podle něj tahali za delší konec provazu. Místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) řekl, že jde o asociální a amorální nápad. Ke kritice se připojila i předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Předlohu označila mimo jiné za nevyváženou, nedostatečně diskutovanou a špatně načasovanou.
O zavedení možnosti okamžité výpovědi s odstupným až osmi měsíčních platů hovořila v dubnu nová místopředsedkyně vládní ODS Eva Decroix. Podle poslankyně by ODS chtěla toto téma prosadit v jednáních sněmovních koaličních formátů, z čehož by podle Decroix mohlo vzniknout řešení přijatelné pro všechny. O této změně se už dříve zmínila Národní ekonomická rada vlády (NERV), když jako jeden z kroků na podporu růstu ekonomiky uvedla i modernizaci zákoníku práce. Jurečka už dříve řekl, že bez dalších souvisejících změn takový návrh nepodpoří.
Podle novely se má minimální mzda v Česku postupně dostat do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je asi na 41 procentech. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18.900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek. Podle dřívějšího vyjádření ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by měla minimální mzda do roku 2029 růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.
Výpočet minimální mzdy má vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda
Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři, ale jen v platové sféře. Pohybovat by se měly od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.
