Praha - Současná podoba maturity je příliš zaměřená na memorování, tedy na učení se informací zpaměti. ČTK to řekla analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. Maturitní zkouška by podle ní měla lépe odrážet nejen osvojené učivo, ale také by se měla zaměřovat na ověřování gramotností a takzvaných klíčových kompetencí, tedy dovedností a schopností žáků. Připomněla, že v Česku jsou velké rozdíly v úspěšnosti žáků jednotlivých typů škol.
K jarnímu termínu státních maturit se podle údajů na webu státní organizace Cermat hlásí 75.609 studentů, kteří jdou k maturitě poprvé, o 5,4 procenta více než loni. Povinná je pro všechny maturita z češtiny, druhý předmět si studenti vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Jako druhý předmět si většina vybrala angličtinu, zhruba 80 procent z nich. Matematiku si zvolilo 18,2 procenta takzvaných prvomaturantů, je to asi o 1000 studentů více než loni. Ke zkoušce z němčiny a ruštiny se přihlásily stovky prvomaturantů, z francouzštiny bude maturovat asi 70 žáků, ze španělštiny zhruba 150.
"V současnosti je na mnohých školách poslední ročník spíše věnován přípravě na maturitní zkoušku a memorování předem vypracovaných otázek. Žáci by se neměli učit na zkoušky, místo toho bychom měli umět ověřovat, do jaké míry si žáci během čtyř let studia osvojili kompetence stanovené v rámcovém vzdělávacím programu," uvedla Šrámková.
Častější volbu maturity z angličtiny oproti matematice podle ní ovlivňuje řada faktorů, zmínila například vyšší možnost uplatnění v budoucím životě. Dalším faktorem je podle ní i strach, jelikož u matematiky je dlouhodobě nižší úspěšnost. "Rozdíl je také v přístupu k metodám ve výuce těchto předmětů již od základní školy, což může vést k tomu, že se studenti cítí lépe připraveni v angličtině, a jsou tudíž i jistější," řekla Šrámková.
Loni měli studenti nejhorší výsledky v matematice, když v jarním termínu maturitních zkoušek neuspělo 12,4 procenta studentů, kteří maturovali poprvé. V roce 2022 to bylo 10,1 procenta žáků. Výsledky žáků v matematice se zhoršují třetím rokem, přesto ale nejsou horší než v roce 2020, kdy neuspělo 17,6 procenta žáků, vyplývá z výroční zprávy České školní inspekce.
Maturita se ve vnímání lidí stává podle Šrámkové čím dál více jakýmsi základem, což podle ní souvisí i s rostoucím zájmem o vysokoškolské vzdělání. "V důsledku toho je maturita považována za nezbytnou vstupenku na VŠ a k dalšímu uplatnění. K výkonu některých životností je potřeba mít řádně ukončené střední vzdělání s maturitou, a tak je atraktivní volbou i pro absolventy učebních oborů," uvedla.
Zároveň se podle Šrámkové zvyšuje vzdělanost populace. Připomněla studii Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI, která srovnávala generaci Y, tedy lidí narozených v letech 1981 až 1996 s generací X, tedy lidí narozených v letech 1965 až 1980. Lidí, kteří v generaci Y dosáhli alespoň bakalářského vzdělání je podle studie 32 procent, v generaci X je to 13 procent. Poklesl naopak podíl vyučených ze 40 procent v generaci X na 23 v generaci Y.
