ISW: Rusko od října obsadilo 505 km čtverečních území Ukrajiny

foto Následky ruského vzdušného úderu na ukrajinské Záporoží, 22. března 2024.

Kyjev - Ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily odhadem 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území, napsal ve své analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). To je přibližně jako rozloha Prahy, která se rozkládá na zhruba 496 kilometrech čtverečních. Analytici institutu zároveň upozorňují, že ukrajinské armádě se teď sice daří bránit Rusům v dosažení významných taktických úspěchů podél frontové linie, ale pokračující zpoždění v americké vojenské pomoci pravděpodobně zvýší hrozbu ruského operačního úspěchu v budoucnu.

Ukrajinské ozbrojené síly podle ISW zpomalily tempo ruského postupu západně od východoukrajinského města Avdijivka poté, co ho Rusové v polovině února dobyli, a invazní armáda dosáhla pouze okrajových taktických zisků v jiných částech Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném rozhovoru na stanici CBS News hovořil o nedostatku munice a uvedl, že ukrajinská armáda sice stabilizovala situaci, ale není připravena bránit se další velké ruské ofenzivě, která se podle něj očekává v květnu nebo červnu.

Ruské síly budou pravděpodobně pokračovat v udržování tempa ofenzivních operací bez ohledu na obtížnější terénní podmínky, aby využily nedostatku materiálu u Ukrajinců před příchodem očekávané omezené západní pomoci, píše ISW. Zřejmě naráží na jev známý jako "rasputice", kdy se půda v ukrajinských a ruských rovinách na jaře a na podzim mění v blátivý a bažinatý terén, což omezuje pohyb techniky.

ISW rovněž odhaduje, že Rusové od začátku své ofenzivy v říjnu loňského roku obsadili 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území. "Od 1. ledna do 28. března 2024 získaly ruské síly téměř o 100 kilometrů čtverečních území více než v posledních třech měsících roku 2023," uvádí institut, podle něhož jde o nepatrné zvýšení tempa postupu ruských sil.

"Příležitosti k využití slabých míst Ukrajiny se budou rozšiřovat s tím, jak bude přetrvávat nedostatek materiálu, a jak se bude Ukrajina dál potýkat s tím, jak řešit problémy s lidskými zdroji," upozorňuje ISW. Dostatečná a pravidelná západní bezpečnostní pomoc a vyřešení obtíží Ukrajiny s lidskými zdroji by Kyjevu poskytly možnost zabránit invazní armádě v dosažení byť jen okrajových zisků a šanci připravit se na vlastní protiofenzivu. Ukrajina v současné době řeší, jak mobilizovat více vojáků.

Další důležitou vojenskou pomoc od Spojených států Ukrajině blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů. Evropská unie loni přislíbila, že Ukrajině do března dodá milion kusů dělostřelecké munice, nicméně šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno uvedl, že podle jeho očekávání se do března unie dostane přibližně na 52 procent svého cíle.

Asi 20 zemí se mezitím zapojilo do takzvané české iniciativy, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice zakoupené v zemích mimo EU. Podle zdrojů italského deníku Corriere della Sera by se první dodávky měly uskutečnit v dubnu.

Ukrajina potřebuje méně vojáků, než se čekalo, řekl velitel Syrskyj

Ukrajinská armáda bude muset pro obranu před ruskou invazí mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo. Dnes to v rozhovoru s agenturou Ukrinform řekl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších 450.000 až 500.000 Ukrajinců v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na tisícikilometrové frontové linii.

Syrskyj na svůj současný post nastoupil v únoru. V rozhovoru řekl, že po prověrce zdrojů byl počet vojáků zvažovaných k mobilizaci "výrazně snížen". Konkrétní číslo ovšem nezveřejnil. "Očekáváme, že budeme mít dost lidí schopných bránit vlast," řekl Syrskyj. Dodal, že nejde jen o mobilizované vojáky, ale také o bojovníky z řad dobrovolníků.

Agentura Reuters uvádí, že mobilizaci do ukrajinské armády brzdí klesající ochota bojovat, stejně jako zprávy o korupci a nevybíravém přístupu vůči odvedencům v mobilizačních centrech. Zákon, díky kterému by stát mohl povolat více lidí do války, je v ukrajinském parlamentu.

Syrskyj řekl, že na základě auditu nebojových jednotek velitelé mohli poslat na frontu tisíce vojáků a že při obraně vlasti jsou stejně významné i podpůrné složky. "Válka, kterou jsme nuceni vést proti ruským vetřelcům, je válkou vyčerpávající, válkou logistickou," uvedl velitel.

Ukrajinská armáda podle něho připravuje silné obranné linie na skoro všech místech ohrožovaných ruskou armádou.

Ruská armáda v polovině února po několika měsících dobyla východoukrajinskou Avdijivku. Ukrajincům se nedostávalo vojáků ani munice. Syrskyj v rozhovoru s Ukrinformem řekl, že ukrajinské síly by rozhodně pozice udržely, kdyby Kyjev dostal od západních spojenců více munice a prostředků k protiletecké obraně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 27.04.2024 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je sobota 27. dubna 2024

Očekáváme v 14:00 20°C

Celá předpověď