Praha - Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích třech letech postupně zvyšovat na 10,36 procenta ze současných 9,76 procenta. Týká se to takzvaných sdílených daní, tedy daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Celkem by se tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 zvýšit o 11,3 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Vyplývá to z návrhu zákona o rozpočtovém určení daní, který připravuje ministerstvo financí. Návrh také mění způsob rozdělování peněz mezi jednotlivé kraje podle návrhu Asociace krajů, což kritizují zejména Praha a Moravskoslezský kraj.
Na zvýšení podílu krajů na inkasu takzvaných sdílených daní se Asociace krajů dohodla s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Původně šest krajů usilovalo o to, aby krajský podíl na daních jednorázově vzrostl na 10,8135 procenta. Současný návrh zákona počítá s postupným růstem, kdy v příštím roce budou kraje dostávat 10,05 procenta vybraných daní, o rok později 10,21 procenta a v roce 2027 dosáhnou cílového podílu 10,36 procenta.
Návrh zákona také v souladu s návrhem Asociace krajů mění způsob rozdělování peněz mezi kraje. Nově bude mít 40procentní váhu počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka sinic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení.
V Asociaci krajů návrh rozdělování peněz podpořilo 11 regionů, nesouhlasily Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Moravskoslezský kraj už oznámil, že vznese k návrhu zákona připomínky, vadí mu nastavení kritérií, na základě kterých by se snížily jeho příjmy. Podobné výhrady vznáší i hlavní město, které varuje, že v případě schválení zákona nedokáže plnit své krajské funkce především ve školství, sociální oblasti, regionální hromadné dopravě a správě komunikací.
Novela zákona také stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle důvodové zprávy jsou data v Registru obyvatel dlouhodobě přesnější a správnější, protože ČSÚ vychází ze sčítání lidu, které se koná v desetiletých intervalech.
První návrhy změny rozpočtového určení daní loni předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Podle nich je dosavadní způsob rozdělování peněz mezi kraje zastaralý a nezohledňuje současné úkoly, které kraje plní. Kraje současně žádaly zvýšení celkového podílu na vybraných daní, podle nich to mělo zajistit, že si žádný z regionů proti současnosti nepohorší. Vláda ke všem krajským návrhům přijala neutrální stanovisko, Sněmovna je zatím neprojednala.
