Praha - Bývalý náměstek ministerstva financí Ondřej Závodský dnes u soudu uvedl, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš tlačil na tehdejšího ministra Ivana Pilného (ANO), aby Závodského odvolal. Pilný to z pozice svědka popřel. Řekl, že Babiš už tehdy ministerstvo neřídil, takže ohledně úřadu společně nic nekonzultovali. Závodský napadl správní žalobou své odvolání, které nastalo, když Pilného vystřídala Alena Schillerová (ANO) a Babišova vláda schválila novou systemizaci.
Právník Závodský pracoval na ministerstvu financí jako nominant lidovců od roku 2014, tedy v době, kdy tam byl Babiš ministrem. Jako náměstek řídil sekci, pod kterou spadaly například hazardní hry. Tvrdí, že jeho odvolání bylo účelové. Změny vyplývající ze systemizace se podle něj převážně dotkly náměstků, kteří byli členy či sympatizanty KDU-ČSL, koaličního partnera z předchozí vlády.
„Pan Babiš a paní Schillerová se netajili tím, že se mnou pracovat nechtějí, protože dělám věci, které nechtějí,“ uvedl dnes Závodský u pražského městského soudu. Vztahy mezi ním a Babišem se podle něj zhoršily poté, co jakožto náměstek odmítl splnit pokyny ohledně konkrétních transakcí, na nichž měl Babiš osobní zájem. „Následovalo velmi sprosté vyjádření pana ministra (Babiše), že na ministerstvu rozhodně dál pracovat nebudu a že si se mnou paní Schillerová poradí,“ vypověděl exnáměstek, pod nějž spadal i odbor, který kontroloval ubytování Schillerové ve státní budově.
Babiš poté ve vládě skončil kvůli podezřením z obcházení daní nebo ovlivňování médií a ministrem se na půl roku stal jeho spolustraník Pilný. Podle Závodského byl Pilný s jeho prací spokojený a několikrát ho upozornil, že na něj Babiš tlačí, aby se ho jako náměstka zbavil. Pilný dnes toto tvrzení odmítl. „Jako ministr financí jsem nebyl ten, kdo by podléhal nějakým tlakům. Pan Babiš neměl v té době s ministerstvem nic společného, takže jsem s ním žádné věci nekonzultoval,“ prohlásil.
Závodský, který později působil v Nadačním fondu proti korupci a nyní ho zaměstnává ministerstvo práce, se u soudů původně neúspěšně snažil zrušit danou systemizaci jako takovou. Nejvyšší správní soud mu ale vzkázal, že vládní rozhodnutí o počtu služebních a pracovních míst ve státní správě nelze přímo napadnout správní žalobou. Soudy se jím však mohou zabývat jako podkladovým aktem, když řeší například právě žaloby úředníků odvolaných či přeřazených na základě systemizace. O Závodského žalobě soud zřejmě rozhodne příští pátek.
