Moskva - Za "naprostý nesmysl" označil ruský prezident Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než dva roky vede válku. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.
Fotogalerie
Putin kritizoval rozšiřování NATO a o zemích na východním křídle aliance řekl, že "se zřejmě domnívají, že to všechno nějak odpovídá jejich národním zájmům, bojí se velkého Ruska".
"Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly," uvedl Putin. "Takže to je naprostý nesmysl, možnost útoku na nějaké další země, na Polsko, Pobaltí, straší i Čechy. Prostě nesmysl, další způsob, jak oklamat své obyvatele a jak dostat z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech," řekl také v souvislosti s náklady na pomoc Ukrajině ze strany Západu.
Putin svým rozkazem, aby ruská vojska v noci 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu, rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Předtím v reakci na obavy Západu a Kyjeva šéf Kremlu opakovaně tvrdil, že na sousední zemi nezaútočí.
Při rozhovoru s piloty Putin tvrdil, že členské země NATO v čele se Spojenými státy mají mnohonásobně větší výdaje na obranu než Rusko. Citoval přitom data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) za rok 2022 - tedy první rok ruské invaze na Ukrajinu.
"Devětatřicet procent světových výdajů připadá na Spojené státy. A Rusko - 3,5 procenta. A my co? S přihlédnutím k tomuto poměru se pustíme do války s NATO? To je prostě nesmysl," řekl Putin. Na podzim minulého roku přitom připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se v Rusku zdvojnásobily, ze tří na šest procent hrubého domácího produktu (HDP).
O válce na Ukrajině Putin tuto středu prohlásil, že Rusko "jen chrání lidi na svých historických územích". Sousední zemi znovu obvinil, že válku vyvolala v roce 2014, když poslala ozbrojené síly do východoukrajinského Donbasu, kde Rusko - po svržení proruského prezidenta a po anexi ukrajinského Krymu - rozdmýchalo povstání separatistů proti nové ukrajinské vládě. Tehdy Putin ujišťoval, že nemá zájem o další části Ukrajiny.
"Nakonec nás donutili přejít k jiné formě ochrany našich zájmů," řekl ruský prezident při středečním setkání s vojenskými piloty. Při zahájení invaze v roce 2022 vyhlásil, že hlavními cíli "speciální vojenské operace", jak tehdy Moskva vpád do sousední země označovala, jsou "demilitarizace a denacifikace" Ukrajiny.
Kyjev a Západ podobná tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území.
Zemím, které Ukrajině plánují dodat vojenské letouny F-16, prezident ve sředu vzkázal, že Rusko tato letadla zničí, "stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů". Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny či z jiných zemí, řekl ruský vůdce.
Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky letounů F-16, od nichž si Kyjev slibuje zajištění kontroly ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů má dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.
Ukrajina dlouhodobě žádá Západ o poskytnutí letadel. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle Reuters ve středu řekl, že první stroje očekává Kyjev v příštích měsících. Podle některých médií však zatím například kvůli špatné znalosti angličtiny zaostává za plánem potřebný výcvik ukrajinských pilotů.
