Ramalláh - Izraelská armáda se od loňského října podílela či nezabránila násilným útokům židovských osadníků na Západním břehu Jordánu, okupovaném od roku 1967 Izraelem, uvedla dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Podle ní osadníci na Západním břehu od 7. října, tedy od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael, vyhnali Palestince nejméně ze sedm obcí. HRW také uvedla, že 7. dubna požádala izraelskou armádu o reakci, ale dosud nedostala odpověď.
Židovští osadníci podle zprávy HRW od října na okupovaném Západním břehu napadali a mučili Palestince, dopouštěli se na nich sexuálního násilí, kradli jim majetek, ničili jejich domy a vyhrožovali jim smrtí, pokud z oblasti neodejdou. "Osadníci a vojáci vysídlili celé palestinské komunity, zničili tam domy, a to se zjevnou podporou izraelských úřadů," řekl Bill Van Esveld z HRW. Dodal, že násilnosti a porušování lidských práv na Západním břehu prudce stoupá, zatímco pozornost světa se soustředí na válku a humanitární krizi v Pásmu Gazy.
Zpráva HRW se zakládá na svědectví tři desítek lidí, kteří uvedli, že byli terčem útoků židovských osadníků, a videozáznamech zachycujících násilnosti, jimž přihlíželi muži v izraelských vojenských uniformách a s útočnými puškami M16 v rukou. HRW se odvolává i na zprávy izraelského deníku Haarec či izraelských nevládních organizací hájících lidská práva. Podle nich izraelská armáda po 7. říjnu vytvořila na Západním břehu jednotky, do nichž povolala na 5500 rezervistů izraelské armády, a rozdala jim a dobrovolníkům v této oblasti na 7000 zbraní.
O násilí židovských osadníků vůči Palestincům na Západním břehu, včetně nezákonného zabíjení Palestinců, hovořila už v prosinci také zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Izraelská vláda tehdy tuto zprávu odmítla s tím, že bagatelizuje bezpečnostní hrozby pro Izrael. Armáda razie na Západním břehu zdůvodňuje zatýkáním palestinských radikálů, umírají při nich ale i civilisté.
Podle údajů Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) z počátku dubna zemřelo při raziích armády na Západním břehu včetně východního Jeruzaléma od 7. října do 1. dubna 428 Palestinců, včetně 110 nezletilých. Devět Palestinců tam zabili v tomto období židovští osadníci a čtyři Palestinci zemřeli na Západním břehu během útoků na Izraelce.
Od října do 1. dubna podle OCHA bylo na Západním břehu či v Izraeli zabito 16 Izraelců, z toho 14 zabili Palestinci a dva omylem izraelské bezpečnostní složky při palestinském útoku. Mezi těmito 16 oběťmi bylo pět členů izraelských bezpečnostních složek a sedm osadníků.
Násilnosti na Západním břehu, kde žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů, zesílily už před dvěma lety v souvislosti s intenzivnějšími raziemi armády proti palestinským radikálům, při nichž ale umírali i civilisté. Střety osadníků s Palestinci na tomto území vzrostly loni poté, co se v prosinci 2022 ujala úřadu vláda Benjamina Netanjahua. V ní jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany a někteří ministři otevřeně podporují rozšiřování židovských osad na Západním břehu, ačkoliv většina mezinárodního společenství to považuje za nelegální.
Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy, což jsou oblasti požadované Palestinci jako území svého budoucího státu, obsadil Izrael v roce 1967 při šestidenní válce. Z Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, dva roky na to se tam vlády násilím ujalo hnutí Hamás.
